sobota 16. března 2013

Záchrana Lilandgarie - Michaela Burdová

Série: Poselství jednorožců
Díl: třetí
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 392

Vydejte se za dobrodružstvím do Lilandgarie, země posvátných jednorožců! Boj o záchranu Lilandgarie vrcholí! Elfí družina cestuje Tmavým lesem ke Stříbrnému jezeru, kde se má setkat s Aranis a Veraginem, který konečně svým přátelům odhalil své tajemství. Královna Kasandra na hradě Santiel čelí novým hrozbám. Válka je sice zažehnána, ale zdaleka není vyhráno.
Podaří se království zachránit a nastolit opět rovnováhu světa?











Veraginovo tajemství je prozrazeno. Poté co skupinu napadl Maxarel i s částí Valgarovy armády, se skupina rozdělí. Aranis se s Veraginem dostává do Tmavého lesa, kde se také později dohodnou, že budou pokračovat podle plánu a doufat, že druhá část skupiny na tom bude stejně a že se setkají. V Tmavém lese na ně však čeká mnohem víc nástrah než si uměli představit. A do toho jim je v patách Maxarel se Spoutávačem a živočichem, který by jim mohl na cestě ještě dost zavařit. Král Falien opustil hrad a sovu ženu Kassandru, na které teď leží břímě kralování, což není vždy lehké. Zvlášť když město je zbědované po válce, lidé jsou stále naštvaní a krade se. Ale možná bude na královně ležet ještě větší břímě než se domnívá. Podaří se Aranis porazit Valgara a dovést jednorožce tam, kam patří? Bude Lilandgarie zase zemí dobra.

Kniha je psána v er formě. Ostatně jako všechny od autorky. Hned v první kapitole se vypráví o Maxarelovi, jak si šel za Valgarem v podstatě pro trest, protože Aranis a jednorožce opět nepřivedl, kirlopové, které mu poskytl, jsou do jednoho mrtví a Dargwlci jsou taktéž nenávratně pryč. No a Valgar pochopitelně zuřil. A nakonec dal Maxarelovi podmínku, že jestli se k němu teď Veragin nepřidá, chce jeho hlavu. Docela hnusné. Tyto pohledy o Maxarelovi se mi tu ale hodně líbily a když potom byl už i se Spoutávačem, nemělo to chybu.

Nejhlavnějšími postavami knihy jsou Veragin a Aranis, mezi kterými vzniká čím dál pevnější vztah, přestože spolu nikdy nemůžou být a i přestože už Aranis ví, co je Veragin vlastně zač. Aranis se v tomto díle místy skutečně vyznamenala. Celkově mi připadala taková statečnější a moudřejší než v předchozích dílech. A Veragin, který v sobě po době zase probudil tu horší stránku, zde velice bojuje se sebou samým, aby neublížil Aranis a ani nikomu. V tom jim ale Tmavý les není ani trochu nápomocný.

Tento díl je, co se týče postav, místy dost zlomový. Nikdy si nemůžete být stoprocentně jistí, kdo bude - popřípadě nebude - žít a jaké vztahy mezi hrdiny vzniknou. Postavy jsem si dočista oblíbila. Mezi nejoblíbenější patří Snížek, Temas a Kassandra, která přestože jsem si to na konci druhého dílu myslela, nedostala tolik prostoru, kolik by se mi líbilo. Já vím, že potom se tam možná nic zas až tak zásadního nedělo, ale přesto mě to trošku mrzí. A pak je tu jedna postava, o které naprosto netuším, co si myslet ještě teď. A tou je Nelil - co ta holka tu místy vyváděla, to je opravdu na pováženou. Ale myslím, že autorčiny postavy v sobě něco mají, místy můžou splývat dohromady nebo také lézt hromadně krkem, ale na druhou stranu tak je to prostě u všech postav.

Všeobecně si myslím, že Míša umí psát. Že má bohatou zásobu a hodně toho využívá v popisech, jak prostředí, počasí, tak bitev. Ale teď k této knize. Autorčin nápad, promyšlený děj - to všechno bylo doopravdy fajn. Ale hodně mě zklamala závěrečná bitva. Je nevím, čekala jsem tam nějakou bombu, excelentní završení zápletky a namísto toho, to tam prostě jenom bylo. Líbilo se mi, že se autorka neostýchala několik postav nechat umřít, ale je tu zase to zpropadené ale. Asi milionkrát se tam nějaký hrdina zranil a jakoby zázrakem přežil - to jsem nepochopila. Ale bylo tu i několik humornějších částí a bojem a akcí to někdy doslova přetékalo. A navíc to bylo místy ohromně emotivní.

Bohužel nemůžu říct, že by třetí díl přebil dva předchozí. Skoro bych řekla, že byl nejslabší, ale to zvládl poměrně vyrovnat emotivní konec, u kterého jsem uronila slzičku. Přes všechny ty výtky ale knihu nijak neodsuzuji - vlastně si myslím, že autorka nám ještě ukáže, jak moc dobře umí psát. Mnohem víc než Poselství jednorožců mě zaujala její druhá série a to možná z důvodu, že tady hlavní hrdinové přetékají dobrem - protože je většina elfská no - a tam je to takové o něčem jiném. Ale celkově si myslím, že i tato série stojí za přečtení a že byla dočista zdařilá.

Moje hodnocení: 8,5/10

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

Žádné komentáře:

Okomentovat