neděle 27. ledna 2013

Hněv Pána ohně - Michaela Burdová

Série: Křišťály moci
Díl: druhý
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 296

Neilin odhalila Arwinovo tajemství. Už mu nedokáže důvěřovat ani odpustit... nebo snad ano? V utajovaném městě Bílých elfů Än-Ielwil, o kterém se vyprávějí pouze legendy, Neilin konečně nachází klid. Noví přátelé ji doprovázejí za prvním Křišťálem moci, ale nic není tak snadné, jak se na první pohled zdá. Neilin čeká setkání se Smrtí.
Na Smaragdittu teče krev. Král Edrian se rozhodl získat své město zpět, ale Isgraëlova armáda nestvůr je strašlivá. Pomohou elfové svým dávným lidským přátelům? Poslední naděje leží v rukou Terien a bájných gryfů.
Isgraël zatím odhaluje svou nejničivější zbraň. Neilin se musí postavit hrozbě, která dávno neměla existovat. Odhalení, které ji ale nakonec čeká, bude šokující.






Arwinovo tajemství je odhaleno a Neilin se právem cítí ublížená a nejistá nejen, co do důvěry k němu, ale i svými city. Díky pomoci z Neprobádaného hvozdu v podobě elfů, se všichni dostali do bezpečí lesa a nakonec i do města, kde sídlí král s královnou - do Än-Ielwilu. Neilin se tam musí zvládnout vyrovnat sama se sebou a nalézt svůj vnitřní klid a harmonii a smířit se se svým osudem, to vše jí potom pomůže k nalezení prvního Křišťálu moci. Netrvalo to ani tak dlouho a Neilin se spolu se svými novými přáteli vydává na výpravu po Křišťálech. Ale bude to všechno ještě těžší než si myslela. Zatímco Neilin s přáteli pátrají po křišťálech, na Smaragdittu se válčí. Král Edrian se rozhodl vrátit čest jak sobě tak královskému městu. Ale lidí je málo, Isgraëlových nestvůr naopak mnoho a pomoc v podobě elfů je nejistá a gryfů ještě více.


Kniha je psána v er formě. Je mnoho knih, u kterých mi taková forma nesedí a nelíbí, ale k tomuto příběhu to prostě sedí. Hned v úvodu nás autorka zavede k místu, kde se chystá velké krveprolití - tedy za králem Edrianem a jeho družinou do Smaragdittu. Tedy je to takové kus před bojem a potom už se s námi autorka nijak nepáře a Edrianova armáda vyráží do města, aby mu vrátili čest a stejně tak sobě. Bylo trochu kruté hned v prologu dát něco takového, ale ihned to - nezávisle na době od přečtení prvního dílu - vrátí do děje. A autorka už v tomto díle skutečně nezahálela. Hned po bouřlivém prologu se vrátíme zpátky k Neilin, co na konci minulého dílu spadla z mostu do řeky. A je bez Arwina, bez kterého netuší, co si počne. I přestože to co se odehrálo ještě nahoře u mostu nezapomněla.

S hlavními hrdiny je to velice podobné jako v minulém díle. Každou chvíli se vypráví o někom jiném. V této knize se však střídala vyprávění především o Neilin a o Edrianovi. Což bylo od autorky velice chytré. Ze zuřivého boje vždy zpátky k Neilin, kde to sice také není žádný med, ale rozhodně na ně neutočí Isgraëlova armáda na každém kroku. Na ně čeká Isgraëlova tajná zbraň, o které Temný vládce nepochybuje, že bude úspěšná. Každopádně se mi Neilin zamlouvala více než v minulém díle. To vyrovnávání se sebou samou v městě elfů jí asi prospělo. Líbilo se mi, že už nesází pořád jenom na ochranu druhých, i když samozřejmě to tak dál bylo, ale bylo tam mnoho míst, kdy jsem si říkala: No páni! A Edrian je pořád stejný. Statečný a dobrosrdečný a místy poněkud prudký. A stále doufá v pomoc Bílých elfů.

Postavy v knize jsou stejně jako v předchozím díle úplně úžasné! I když mě zprvu docela zarazilo, jak málo se vyprávělo o Leje, která sice pro tuhle chvíli není zas až tak důležitá, ale stejně mě zajímalo, co s ní je. Samozřejmě je tu dál Sorgan a Arwin a Terien. Strašně se těším až se Sorganovi a Terien dostane víc prostoru, protože si to určitě zaslouží a jejich příběh je navíc velice zajímavý. Ale zároveň jsme se seznámili se spoustou dalších postav, z čehož se dvě stanou dalšími hlavními, protože se stanou součástí Neiliny výpravy. R´Tiles a Ellnesa - oba elfové s velice dobře promyšlenými životními příběhy. Celkově má autorka všechny své postavy velice dobře promyšlené. Nejen co do jejich životních příběhů, ale i co do charakterů a chování. Ke všemu se nejedná o postavy, které by neuměly překvapit a byly průhledné.

Míša, jak už jsem možná psala má velice obsáhlou slovní zásobu a píše velice poutavým zajímavým stylem. Chápu, že její styl nesedne každému, ale mě hodně oslovil a velice se mi líbí. Autorka umí skvěle popisovat prostředí a přestože se mi to v minulém díle líbilo, vůbec mi nevadilo, že tady tolik popisů nebylo. Autorka se soustředila především na dějovou stránku a ta byla velice zdařilý a zakomponovaných myšlenek a nápadů tam bylo mnoho. Děj plynul rychle a mohlo za to i, ne vyloženě střídání bitvy a Neilininy výpravy. Z místy klidnějšího zpátky do rozbouřeného prostředí a někdy z jednoho do onoho, skrz to co se dělo. V tomto díle je mnohem více akce a boje než v předcházejícím díle a navíc už se na scéně začnou objevovat Křišťály, takže je to o to zajímavější a i když se to může zdát skoro nemožné i čtivější. Kniha je navíc plná zvratů - především na konci - a také není průhledné, i když jisté tušení místy mít můžete.

Kniha se mi hodně líbila. Byla úžasně plynulá, děj byl rychlý a svižný. A navíc se tu vyjasnila spousta věcí. Postavy jsem si prostě zamilovala a jejich zasazení do příběhu, který byl promyšlený do nejmenších detailů, bylo obdivuhodné. Obálka se mi svým podivným způsobem líbí, protože se skvěle hodí ke knize a celkově grafické ztvárnění knihy musím pochválit. Přes obálku a provedení kapitol až po mapku země na začátku. Navíc jsem skutečně napjatá, jak se bude vyvíjet další díl, protože ten konec mi vyrazil dech, přestože jsem ho tak trošičku očekávala. Knížku rozhodně doporučuji!

Moje hodnocení: 10/10

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

Žádné komentáře:

Okomentovat