neděle 23. září 2012

Stříbrná židle - C. S. Lewis

Série: Letopisy Narnie
Díl: šestý
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 256


Je podzim a Jill se jednoho dne ve své příšerné škole cítí obzvlášť nešťastná. Eustace se ji snaží utěšit příběhy o kouzelné zemi, kterou navštívil o minulých prázdninách, a ona se rozhodne, že jejich jediná naděje je utéct a tu kouzelnou zemi najít. Seberou tedy všechnu sílu vůle, vrhnou se pod vavřínový strom a zatáhnou za těžké dveře v kamenné zdi.

Dostanou se pryč ze školy, pryč z Anglie, pryč z celého našeho světa na TO MÍSTO, a tak začíná jedno z největších a nejnamáhavějšího dobrodružství, k nimž v Narnii kdy došlo. Aslan totiž dá dětem za úkol najít Riliana, milovaného syna krále Kaspiana, který zmizel při pátrání po vrahu své matky. Aby Jill a Eustacovi při jejich hledání v podzemí Narnie pomohl, poskytne jim čtyři znamení, jichž mají uposlechnout. Musejí si pospíšit, protože Kaspian je starý, jenže děti ve svém spěchu tři z životně důležitých znamení přehlédnou. Zdá se, že čas i náhoda stojí od samého začátku proti nim.

Eustace Scrubb nalezne jednoho dne plakat za tělocvičnou Jill Poleoovou. Brečela kvůli příšerné škole a kvůli příšerným lidem na ní. Eustace, který se od minulého pololetí opravdu hodně změnil, jí vypráví o dobrodružství mimo svět, co oba znají. Jill chytře prohlásila, že by se tam měli pokusit dostat. Když se však o to pokoušeli, někdo je šel hledat. A jak před nimi utíkali, dostali se až k brance ve zdi. Většinou bývala zavřená. Dveře ale lehce otevřou a oba v údivu sledují, co je za dveřmi. Protože Anglie to není. Když se Jill povede shodit Eustace ze skály, přijde lev. A jaký lev! On si jí ale nevšímá. Jill brzy dostane velikou žízeň a když najde potůček, je u něj sám lev. Jill se dozvídá, že musí s Eustacem nalézt prince Riliana, který se ztratil, když pátral po vrahu své matky. Jediným jejich vodítkem jsou čtyři znamení, kterými se mají při své cestě řídit. Co když ale hned s prvním znamením je problém?

V knize se ocitáme v prostředí, v kterém jsme v Narnii dosud nebyli. Děti se totiž musejí vydat přes Severní divočinu, Ettinsmoor až k zničenému městu obrů. V Narnii jim velmi pomůže moudrá sova Perolesklá, která se spoustou dalších sov dětem vysvětlí, jak to bylo se zmizením prince Riliana a že král Kaspian už musí brzy předat vládu někomu jinému. Nakonec je sovy donesou za bludičkou Čvachetkou, který jim slíbí svoji pomoc na cestě. Měla bych říct, že bludička Čvachetka vždy očekává to nejhorší. Na to si v knize musíte zvyknout. (Ostatně Jill a Eustace si zvykli.) A nakonec už vám to jeho sýčkování bude připadat takovým zvláštním způsobem i milé.

Do Narnie se vracíme rok potom, co ji Eustace a jeho bratranec a sestřenice opustili. V samotné Narnii se však čas zase činil a tak když se děti dostanou do Narnie, král Kaspian je už starý. A co je nejhorší nemá dědice, který by po něm převzal trůn, když jeho syn princ Rilian kdysi za tolik záhadných okolností zmizel. Král se vydává na plavbu na ostrov, kde se naposledy objevil Aslan, aby mu řekl, kdo se má po něm stát králem Narnie. A jeho odjezdem zmeškali Jill s Eustacem první znamení.

Rozhodně bylo zajímavé, že nás Lewis seznámil zase s úplně jiným tvorem. A tím myslím bludičku. Bylo to něco úplně jiného a v žádných jiných knihách jsem o bludičkách nečetla (snad jen Harry Potter). A Čvachetka byl i přes své pesimistické předpoklady velmi zajímavá postava. A pochybuji, že by se bez něj děti dostali tam, kam se dostali. I když třeba ano. Těžko říct.

V knize se mi opravdu líbila sova Perolesklá. To že pomohla dětem a dostala je ke Čvachetkovi, bylo od ní opravdu hezké. Dále se mi velmi líbil nápad s úmrtím Kaspianovy ženy a že Rilian zmizel při jejím pátráním. A vůbec celý příběh, jak vyprávěly sovy, o zmizení Riliana byl velmi zajímavý. Ne tak zajímavý jako pátrání po něm, ale přesto.

Ráda bych řekla něco k úplně nové hrdince. Jill mi ze začátku knihy byla docela sympatická. Potom si to dost pokazila, když se předváděla na skále. Místy byla tak trochu nesnesitelná. Ale každopádně se i ona v průběhu knihy změnila, protože některá ta dobrodružství by poznamenala určitě každého. Nakonec se ukázala jako velmi silná hrdinka.

Obálka je u tohohle dílu velmi povedená. Hned po přečtení čtvrté kapitoly budete chápat, proč je na obálce had s tak výraznou jedovatou zelenou. A ta stříbrná židle vám po dočtení bude dávat opravdu velký smysl. Pozadí ani není tak důležité, protože z něho stejně nic nevyčtete. Dále pochopitelně nesmí chybět lev, který je v podstatě patron celé této série.

Kniha se mi líbila. Všechna dobrodružství tam skvěle zapadla. A také se mi líbilo, že i hrdinům v Narnii nemusí furt vycházet všechno podle plánu a že se mohou dostavit zcela nečekané komplikace. Ať se znameními nebo s obry. Každopádně to považuji za velké plus. Líbily se mi hrdinové, zápletky a také se mi moc líbil konec. Jak konec v Narnii, který byl tak trochu smutný, tak konec celé knihy, protože to nakonec vůbec smutně neskončilo. Knihu všem vřele doporučuji.

Moje hodnocení: 8/10

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

1 komentář:

  1. Ani mne Jill nebola najprv veľmi sympatická 8D
    Táto časť je jedna z mojich obľúbených 8)

    OdpovědětVymazat