středa 19. září 2012

Princ Kaspian - C. S. Lewis

Série: Letopisy Narnie
Díl: čtvrtý
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 240


Pevensieovy děti posmutněle čekají na nádraží na vlak, který je odveze zpátky do školy. Lucie náhle ucítí, jak ji cosi táhne. Vzápětí se totéž stane Edmundovi a pak i Petrovi a Zuzaně. V okamžení je nádraží to tam a oni se ocitnou v přerostlém lese u moře, poblíž zříceniny svého bývalého hradu Cair Paravelu. Jsou zpátky v magické zemi Narnii, kde prožili tolik krásných let jako králové a královny v příběhu Lev, čarodějnice a skříň.

Muselo se tu ale stát něco hrozného. Jejich nádherný hrad je v troskách a všude kolem je podivné ticho a prázdno. Až s překvapivým příchodem trpaslíka se dozvědí, jak smutný osud Narnii postihl. Zemi ničí občanská válka, protože statečný princ Kaspian si uvědomil, jak podle se chová jeho strýc král Miráz, a snaží se získat zpět království, které mu právem patří. Kaspian ale potřebuje pomoc a děti se s Aslanovou podporou rozhodnou Narnii zachránit a vrátit jí dávno ztracené časy svobody a štěstí.

Čtyři sourozenci Petr, Zuzana, Edmund a Lucie vůbec nejsou nadšeni z toho, že se vracejí zpátky do školy. Na nádraží je však najednou začne něco jakoby táhnout. Děti se chytí za ruce, protože vycítily magii a během chvíle už nestojí na nádraží, ale ve velmi hustém lese, v kterém později narazí na rozrostlé jabloně u zříceniny starého hradu. Velmi brzo jim dojde, že jsou na zřícenině samotného Cair Paravelu, kde kdysi žili jako králové a královny Narnie. Dalšího dne - hned brzy ráno - si všimnou jak se k ostrovu blíží loďka. Když si všimli, že nějací vojáci mají v loďce trpaslíka, tak Zuzana vystřelila ze svého luku. Oba vojáci uplavali, jenom trpaslík zůstal svázaný v loďce. Dýnil, když se ujistí, že doopravdy nejsou duchové a sám, že je živí, jim vypráví, co se vlastně s Narnií stalo a že princ Kaspian desátý potřebuje pomoct aby svrhl svého strýce z trůnu a stal se dobrým králem Narnie.

Když se děti vrátí do Narnie, zprvu vůbec nevědí, kam se to vlastně dostali. Všude jsou husté temné lesy a jejich krásné a šťastné zemi Narnii se to nepodobá ani v nejmenším. Potom ale na zřícenině najdou starou šachovou figurku, která jako by z oka vypadla té z kterou ještě kdysi hrávali a když objeví i starou pokladnici, není pochyb, že jsou na Cair Paravelu. A co hůř v zemi, ve které v jejich nepřítomnosti muselo uběhnout snad několik tisíc let!

V knize se setkáváme zase s něčím úplně jiným než v předešlých knihách. Protože valná část knihy je vlastně Dýnilovo vypravování o princi Kaspianovi a proč je vlastně na jejich straně. Takže se setkáváme s chlapcem, kterého stará Narnie fascinuje, a který by si moc přál aby se všechny ty časy, kdy žili fauni a trpaslíci, zase vrátily. Král Miráz totiž všechny tyto staré věci a všechno to, co je až příliš Narnijské snaží potlačit a snaží se aby se o nich ani nikde nevyprávělo. Chce jen aby na tu dobu všichni zkrátka zapomněli. To ale neznamená, že to všichni dodržují, protože mladý Kaspian se o nich dozvěděl.

Nejsympatičtějšími postavami v knize byly Dýnil (MMP) a Lanýžník. Oba byli naprosto rozdílní, ale právě to se mi na nich líbilo. A ještě Rípčíp - ten myšák je naprosto k sežrání! Každopádně se mi v této knize velmi líbily charaktery. Že třeba ne všichni, kdo byli na straně Kaspiana byli úplně dobří a zkrátka ta rozmanitost mezi nimi byla skvělá. Tohle se autorovy doopravdy povedlo.

Knihu autor napsal jako druhou. Takže už se též dočkala své filmové verze, která byla od knihy rozlišná snad ještě víc než díl první - tam to nebylo tak strašné - ale v tomhle díle je to doopravdy velmi výrazně jiné. Samozřejmě chápu, že si to filmaři pobrali trochu po svém, ale některé postavy si vystavěli úplně jinak a zkrátka nevím jestli jiné ztvárnění bylo více ku prospěchu nebo naopak.

I v tomto díle se můžete dočíst jisté spojitostí mezi touto knihou a knihou další - tedy Plavbou Jitřního poutníka. Když velmi pozorně budete číst Dýnilovo vyprávění tak si té velmi zásadní informace určitě všimnete, protože je tam velmi šikovně schovaná. Tohle opatrné naznačování, co se bude dít, dělá Lewis ve svých knihách poměrně často. Čtenář si pak totiž mnohem víc uvědomuje text a nad knihou přemýšlí.

Konec knihy se mi docela líbil a  na závěr se nás autor tak trochu pokusí rozesmát. Celá tato série je vůbec v takovém vážnějším duchu. Nejvíc vážný mi přijde Lev, čarodějnice a skříň, ale to ho nedělá horší. Tam prostě není příliš příležitostí se smát. Tady s Dýnilem je to takové v trochu veselejším duchu, což se určitě mnohým čtenářům muselo hodně líbit.

Obálka je opět velmi zdařilá. V pozadí je bitva v plném proudu - lučištníci střílí a ostatní mají vytažené meče. Úplně vepředu je určitě princ Kaspian. Nebudu se o něm víc zmiňovat jinak vám prozradím něco co byste se dozvěděli až v průběhu knihy. A pochopitelně lví hlava.

Kniha se mi moc líbila. Hodně dobré byly ty charaktery postav a vůbec je to další velmi povedený díl. Tyto knížky se čtou doopravdy samy a já doufám, že je pořád bude číst tolik lidí, protože si to ta série opravdu zaslouží. Můžu jenom doporučit.

Moje hodnocení: 8/10

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

2 komentáře:

  1. Mne sa viac lúbili filmy pri tejto sérii, ale skôr ďalšia kniha - tá loď, sa mi lúbila viac ako ostatné diely a potom ešte Strieborná stolička sa mi veľmi páčila 8)

    OdpovědětVymazat
  2. Knihu som síce nečítala, ale film bol perfektný. :D

    OdpovědětVymazat