pátek 17. srpna 2012

Křídla - Aprilynne Pikeová

Série: Křídla
Díl: první
Nakladatelství: Fortuna Teen
Počet stran: 304

Aprilynne Pikeová nadchla svým debutem i slavnou autorku ságy Stmívání Stephenii Meyerovou. Není divu, příběh - originální fantasy s přídechem thrilleru a horroru, ale i s prvky love story - o dívce se zvláštním jménem Laurel se čte doslova jedním dechem. Patnáctiletá hrdinka jde poprvé do školy (předtím ji učila matka) a snaží se přizpůsobit novému prostředí. Brzy najde přítele, který jí podá pomocnou ruku. David se nemusí přemáhat, nová spolužačka je nesmírně krásná, jemná a milá dívka. Vypadá jako víla, říká si David, ale to ještě netuší, že není daleko od pravdy a že jej po boku Laurel čekají pěkně horké chvíle. Bytosti z jiného světa se dostávají mezi lidi a začíná boj na život a na smrt.







Dívka s naprosto netypickým jménem Laurel se i s rodiči musí přestěhovat a začít navštěvovat tamní střední školu. Dosud ji vyučovala doma maminka a proto se Laurel na školu nijak zvlášť necítí. Navíc není ani moc společenská. Nejraději by byla na čerstvém vzduchu, nejlépe v lese. A co víc nesnáší maso a jí jenom zeleninu. Dost důvodů proto aby jí hned po prvním dni došlo, že prostě nezapadá. Ale na biologii se seznámí se spolužákem Davidem. Je chytrý, usměvavý a na Laurel ho něco strašně fascinuje. Problémy, ale začínají vzápětí a to když se dívce na zádech objeví boule a po několika dnech křídla.

Když se zamyslíte nad dějem, určitě vám neujdou mnohé podobnosti se Stmíváním. Není tak divné, že si autorka zvolila čtyři díly. Ale Laurel se stěhuje do nového města, zdá se, že vůbec nezapadá a taktéž je v knize milostný trojúhelník, jak už to bylo ve Stmívání. Na jednoho, co se zamyslí je těch podobností docela dost.

Přesto se to nedá zcela srovnávat se slavnou ságou. Protože autorka Křídel čerpala i ze starých legend. A nejvíc z příběhů o Avalonu a králi Artušovi. Tak tahle část mi do knihy naprosto dokonale nezapadla. Nevím, přišlo mi to skoro jakoby se autorce nechtělo vymýšlet nějaké vlastní dějiny jejího nového světa a tak první, co jí přišlo pod ruku, použila do své knihy. Prostě se mi to v tom příběhu nezdá - je to jako pěst na oko.

Tak se pustíme ještě do jednoho negativa. A to je další z věcí, které na knize nechápu. Proč autorka píše v er formě? Myslím, že sžití s hlavní hrdinkou by pro mnohé nebylo tak těžké, kdyby knihu vyprávěla sama Laurel. Já osobně jsem s Laurel měla velké problémy, takže asi budu mluvit za sebe, ale Laurel byla mnohdy naprosto nesnesitelná.

Knize, ale nemůžu upřít dokonale čtivou formu. Autorka píše lehkým stylem, kterým si určitě získala a ještě získá mnoho čtenářů. Co se ovšem týče děje knihy, nemůžu říct, že by byl nějak extra originální. Pravda autorka přišla s něčím úplně jiným, neotřepaným a tak dále, ale základní kostra příběhu je už od začátku poměrně snadno předvídatelná. Proto bych knihu zařadila spíše k těm oddychovým a náročnějším čtenářům radím ať nad příběhem radši moc nepolemizují.

Dosti jednoduché jsou i charaktery postav. Hned víte jestli je ten či onen špatný nebo dobrý. Jediný, kdo podle mě má nějaký charakter je Tamani a Laurenina kamarádka Chelsea.

A taky naprosto nechápu Laurel. Proč si jako zahrává s dvěma kluky? Lítá mezi něma jako pingpongový míček a vůbec nepřemýšlí, že ty kluky to třeba docela dost štve! Tohle bych směle přirovnala k Zatmění a té části, jak se tam líbá s Jacobem. Teda fandím Tamanimu - o tom žádná - ale proč, proč, proč, když chodí s Davidem?

Konec knihy začal být vlastně i docela dobrý. Kniha tam graduje a vůbec. Ale všechno to proběhlo na můj vkus až příliš hladce. Čekala jsem, kdy teda konečně přijde nějaký další zádrhel a ono nic! Všichni ti dobří ve zdraví přežijou, ti zlí nepřežijou a brána je stále chráněna. Nevím, jestli se autorka snažila o happyend nebo nechat všechnu akci a zlomy do druhého dílu?

Jestli máte rádi boje a akci, radím vám, od téhle knihy ruce pryč! Ale zase třeba by se vám zrovna ten poklidný, nekomplikovaný příběh líbil, taková změna. Knihu, ač se vám líbí nebo nelíbí, budete mít za chvíli přečtenou. Ale možná, když se zamyslíte nad dějem, vám dojde, že něco chybělo a nebo že si tak úplně nedovedete představit, o čem, že to ta kniha byla.

Z mojí recenze jste určitě poznali, že kniha mě teda vůbec neoslovila. Od knihy jsem čekala opravdu hodně a možná kvůli tomu jsem tak narazila. Obálka je nádherná, příjemná na dotek a naživo ještě hezčí.

Tímto vás samozřejmě nechci od knihy odradit a jestli se tak stalo, tak se omlouvám. Na knihu, co jsem tak četla je většina recenzí kladných, takže jsem možná jenom výjimka, kterou knížka naprosto nezaujala. Každopádně si další díly přečtu, protože doufám, že Laurel dostane rozum a vybere si jenom jednoho kluka. Doufám, že Tamaniho, ale i když si vybere Davida nebude to tak hrozné jako lítat mezi nima. A vzhledem k tomu, že se snažím nedávat na první díl, tak jdu teď vesele na další.

Ještě něco k hodnocení. Chtěla jsem dát méně než pět bodů, ale za originální námět, dávám pět a doufám, že u druhého dílu nebudu muset být tak kritická a mám se na co těšit.

Moje hodnocení: 5/10

Žádné komentáře:

Okomentovat